Je označení "pelety A1" prodejcem dostatečné?

Při rozhovorech s klienty ze zvědavosti zjišťujeme, jak je to s jejich vnímáním certifikačního označení ENplus A1. Mnoho z klientů říká, že prodejce kotle, servisní technik či jiný člověk jim řekl, aby kupovali pelety s označením "A1". Stačí se jen kouknout na inzertní portály, weby, všude tam, kde se nabízejí pelety a z označení "pelety A1" se stala, takříkajíc, nerozlučná dvojice.

Po schůzce s vysokou zástupkyní TÜV Nord, což je jediná instituce, která může udělovat certifikát ENplus A1 v ČR, jsme byli informováni následovně.

Označení "pelety A1" odkazuje na v současnosti aktuální normu ČSN EN ISO 17225-2. Prodejce by měl doložit protokol o zkoušce pelet, kde je uvedena zkušební laboratoř, která zkoušku provedla, naměřené hodnoty a datum, kdy byla zkouška provedena. Klient by měl být na pozoru hned v několika ohledech. Za prvé je třeba si uvědomit, že je to výrobce (prodejce), který iniciuje zkoušku pelet. Za druhé jedná se o datum. Pokud neprovádí výrobce (prodejce) dodatečné zkoušky nabízených pelet, např. každý čtvrt či půl rok, mám za to, že ze dvou let starého zkušebního protokolu nedýchá velká důvěryhodnost o kvalitě "pelet A1".

Čím je tedy odlišná certifikace "Enplus A1" od výše řečeného? Jedná se o označení, které můžeme přirovnat k registru prověřených výrobců pelet (klikni zde). Výrobce má povinnost uchovávat z každé směny vzorky pelet tak, aby kontroloři mohli zkontrolovat jakoukoliv peletu od jejich poslední návštěvy. Tím se zaručuje dlouhodobá kvalita vyráběné pelety následovaná spokojeností koncového zákazníka s kvalitní peletou, která má vysokou výhřevnost a nízkou popelnatost.